Hroznětínská drbna

Začal jsem procházet svoji skromnou knihovnu a požádal "strýčka Googla" a osobností, které se v Hroznětíně narodili,jsou zde pohřbenia nebo mají jiný vztah k Hroznětínu je celá řada. Většinou se jedná o osoby z židovských rodin.
Nejvýznamější osobností nežidovského původu je zakladatel kláštera v Teplé - blahoslavený Hroznata.
Pokud mi to vyjde, tak zpracuji stručný přehled nejvýznamějších osobností s uvedením pramenů, kde je možné získat o dotyčném více informací.
Jaroslav Štorkán

Pro mne nebylo nic jednoduššího, nežli vytáhnout z knihovny knihu "Na rozhraní křesťanského a židovského světa", vydanou v roce 2007. V knize je popsán život kustoda pražské c. k. Univerzitní knihovny a hebrejského cenzora, revizora a překladatele Karla Fischera, který se narodilv Hroznětíně 21. dubna 1757 do chudé a početné rodiny krejčovského mistra Josefa Fischera a jeho ženy Marie Anny, rozené Schürlové. Snažil jsem se zjistit dům, ve kterém se narodil, ale bylo mi sděleno, že není žádný záznam, protože v té době ještě domy neměly čísla popisná. Karel Fischer zemřel 22. ledna 1844.
Pokusím se pátrat po dalších rodacích, ale i o osobnostech, které měly vztah k Hroznětínu.
Jaroslav Štorkán

Když už se chceme ohlížet zpět , před rok 1945-48 kdy začíná novodobá historie dnes již zase Města Hroznětín ,pomozte nám na internetu , v archívech najít významnou osobnost Hroznětína. J.Bělohlávek

Hroznětín se nalézá 532 m.n.m.. Z polí u Hroznětína pocházejí nálezy broušených kamenných nástrojů. Potvrzen je nález neolitické kamenné sekerky, lze z toho soudit, že zdejší krajina byla osídlena již v době neolitu. Poprvé se Hroznětín připomíná v letech 1560 až 1543, v té době patřil pod čihošťskou tvrz. V roce 1860 byl na návsi postaven litinový kříž s Kristem. Vlastním nákladem si místní obyvatelé postavili v roce 1907 na místě kříže kapli. Kaple byla slavnostně vysvěcena v říjnu 1909 a zasvěcena MariiPanně, matce dobré rady. V Hroznětíně se nachází významný krajinný prvek, chráněná přírodní oblast "Hroznětínská louka". Toto území se nachází hluboko v lesích mezi Hroznětínem a Tunochody ...
Další si najděte sami na webové stránce obce Čihošť, odkud jsem výše uvedené převzal.
Jaroslav Štorkán

Pokud jde o úhel pohledu, tak jsem nedávno četl, že se malíři vrací k malování tak, že ať se díváš z kterého úhlu chceš, tak oči malovaného směřují stále na tebe. Tak nevím. Vídím, že sehnat pro tebe "placku" je stále aktuální.
Slibuji, že projdu svůj archiv a napíši něco nového o historii.

Jaroslav Štorkán

V pondělí 28.4. měli zájemci o historii města možnost navštívit přednášku o židovském osídlení Hroznětína. Mne nejvíce zaujal popis jednotlivých domů a jejich osídlení židovskými rodinami. To jsem zatím nikde nevyčetl. Věřím, že pan Koči nebyl u nás naposledy.
Za uspořádání besedy patří dík paní knihovnici.

Jaroslav Štorkán

Hroznata získal Hroznětínsko v roce 1213. Chybička se vloudila, za což se těm, kteří příspěvek náhodou četli, moc omlouvám.
Jaroslav Štorkán

Při letošních oslavách města budou připomenuta dvě významná výročí:
1233 - velmož Hroznata obdržel Hroznětínsko za věrné služby od krále Přemysla Otakara I.,které následně osídlil německými kolonisty z Horní Falce

1873 - 22.7. 1873 byl v Hroznětíně založen hasičský sbor, což je doloženo odznáčkem vydaným u příležitosti 50. výročí založení sboru

1873 - v noci z 21. na 22. září vypukl požár v domě č. 131, který následně zničil domy na náměstí včetně kostela a radnice v č.1.

Jaroslav Štorkán

Přečetl jsem si úvod Drbny a musím zareagovat. Název pohoří za městem : "Krušné hory" není odvozen od toho, že by zde bylo krušno, i když byly doby, kdy tomu tak bylo, ale od dolování rud - krušení. O tom, jak to s dolováním v okolí Hroznětína bylo napíši co možná nejdříve. Se zájemci o "starší kroniky" a historiji města vůbec se doufám setkám v neděli na besedě. Já tam také budu jen jako divák.

Jaroslav Štorkán

Ze Zirndorfu jsem obdržel CD s údaji o Hroznětíně. Pomůže mi někdo s překladem? CD, která jsem obdržel,mohu přepálit a předat.

Předem děkuji
Jaroslav Štorkán - j.storkan@volny.cz

Kulturnost národa, občanů, potažmo zastupitelstva
se odvíjí od vztahu k historii města, historii regionu.
„Nové“ Zastupitelstvo, které vzešlo z voleb v roce 2010
nenavázalo na slibně se rozvíjející spolupráci s městem
Zirndorf, kterou inicioval bývalý starosta pan Rovný.
Na adrese : Fürther Str 8 , Zirndorf , 90513 , Germany ,
je HEIMATSTUBE LICHTENSTADT , ve volném překladu
Pokoj ( síň ) domoviny – Hroznětín.

Ve dnech 17. až 21 08. 2012 město Zirndorf pořádalo
velkolepé oslavy k 100. Výročí zařazení do kategorie
měst s městskými právy, přiznanými k 1.1.1912.

Od roku 2006, je pan Thomasem Zwingel ( SPD ) tzv. první starosta.
Pan Zwingel tento úřad vykonává ve druhém funkčním období.
V komunálních volbách v březnu 2012 byl potvrzen v úřadě
s 57,07% procenty hlasů.

Od roku 1966, město Zirndorf pomáhalo a pravděpodobně
ještě pomáhá bývalým obyvatelům farnosti "města světla"
( Lichtenstadtu ).

Josef Šopejstal.

Pochopitelně vloni uplynulo již 110 let od otevření železniční trati do Merklína.
Jaroslav Štorkán

Pokud jde o stáří pohlednic, tak nejstarší budou ty, s "dlouhou adresou", kdy byl vzkaz psán na přední stranu do obrázku. Ve své sbírce mám pouze jednu, která prošla poštou v srpnu 1905. Odeslána z Lichtenstadtu (datum nečitelné), do Prahy došla 21.VIII.05 a do Královských Vinohrad doručena 21.X.1905. Datum z poštovního razítka dokládá pouze to, že pohlednice byla vydána před podáním na poštu. Později již je na adresní straně odděleno místo pro adresu a vzkaz.V řadě případů se stává, že negadiv fotografie byl na pohlednicích použit mnohem později.
Jednou z nejstarších pohlednic Hroznětína bude ta, která byla vydána následně po otevření místní dráhy Karlovy Vary - Merkelsgrün (Merklín), ke kterému došlo 1. října 1902 (bohužel jsem nezaznamenal, že by se vloni ke 100. výročí konaly nějaké oslavy), jedná se o litografii a je na ní zachycen pohled na Hroznětín a prvý vlak, který přijel na nádraží v Lichtemstadtu. Mám pouze kopii této pohlednice. Údaje o stavbě trati, včetně pohlednice, jsou v knize "Dráha pod Plešivcem" (MALKUS 2006).
Pohlednice Hroznětína se,bohužel, nedostaly ani do knihy "Album starých pohlednic - Krušné hory (západní část)" (GRAPHIS,Liberec - 2009).
Staré pohlednice Hroznětína je možné zakoupit na různých aucích na internetu (Aukro.cz), ale jejich cena je dosti nadsazená (Staré pohledy.cz).
Tolik ve stručnosti o pohlednicích Hroznětína podle mé sbírky a knihovny.

Jaroslav Štorkán

Děkuji za příspěvek p. Šopejstalovi, i když jinak mám k jeho příspěvkům výhrady. Rád bych se s majiteli starých pohlednic sešel, abychom zpracovali databázi dostupných pohlednic. Za tímto účelem uvádím níže svoji mejlovou adresu. Jako "náplava" potřebuji doplnit některé údaje o objektech, které jsou na pohlednicích a již neexistují. Jeden nemůže vědět všechno a v mém případě hraje důležitou roli i paměť (co si nenapíši zítra nevím), což je také dáno zvětšujícím se množstvím dostupných informací a klasající kapacitou mého mozku.
Závěrem se onlouvám za nedodržení slibu. Něco nového z historie našeho města přidám co možná nejdříve.

Jaroslav Štorkán - j.storkan@volny.cz

Zatím bych se mohl pochlubit pohlednicí ( Correspondenzkarte ) odeslanou z Hroznětína ( Lichtenstadtu ) 26.6.1904
a doručenou do Karlových Varů ( KARLSBAD 3 ) dne 27.6.1904.

Dále mám dva velmi zajímavé pohledy, které odeslal bývalý majitel
usedlosti č.p. 102 pan Anton H. Helfert.
( Nyní tuto usedlost vlatní rodina Střihavkova ).
První pohlednice byla odeslána dne 27.7.1933
a druhá dne 29.7.1937.
Adresátem byla paní profesorka Zvoníčková z Prahy,
která asi jezdila k panu Helfertovi na letní byt.

Josef Šopejstal.

Mne by více zajímalo kdo má nejstarší knihu o Hroznětíně. Stejné je to i s pohlednicemi.
Jaroslav Štorkán

Dle Zpravodaje města Hroznětín to je Misál z roku 1735.

Misál (lat. missale) je nejznámější a nejužívanější liturgická kniha používaná v katolické církvi.

Misál obsahuje modlitby, které přednáší kněz při slavení eucharistie - svaté přijímání (eucharistický chléb, Nejsvětější svátost).
Mezi obsažené modlitby patří vstupní antifona, vstupní modlitba, modlitba nad dary,eucharistická modlitba, antifona k přijímání a závěrečná modlitba. Krom těchto vlastních modliteb obsahuje misál mešní řád včetně ordinaria a zvláštní obřady pro některé liturgické dny (např. velikonoční triduum). Tyto modlitby (tištěné černě) jsou doprovázeny vysvětlujícími poznámkami v červené barvě (rubrikami).

Misál byl jakožto liturgická kniha zaveden liturgickou reformou Tridentského koncilu ( Svolal jej papež Pavel III. roku 1545 ), který si vytyčil jako úkol sjednotit liturgii římskokatolické církve.

Josef Šopejstal

Slibuji, že opět něco načtu a budu pokračovat. Navíc se chystám vložit na web "Zaniklé obce" něco o Hroznětíně. Chce to čas a klid, obojího jsem v poslední době moc neměl.
J.Š. (ach ty počty)

Prosím pokračujte pane Štorkáne. J.Bělohlávek

1213 - Hroznata obdržel Hroznětínsko za věrné služby od krále Přemysla Otakara I., které později osídlil německými kolonisty
1217 - smrt bl. Hroznaty se datuje na 14. července 1217. Hroznata se před svou smrtí odebral do Lichtenstatu/Lichtenstadtu/Hroznětína (nebo i jinak) aby vyzitoval své vlastní statky. Při této cestě byl zajat Německými rytíři a uvězněn (i zde je více možností, ale žádná není potvrzená)
1277 - král Přemysl Otakar II. potvrdil Tepelskému klášteru listinou všechna privilegia. Rok po smrti krále se Hroznětína ujal jiný šlechtic. Majetek Tepelskému klášteru vrátil Václav II.
1350 - zásahem Karla IV., jenž byl Tepelskému klášteru přátelsky nakloněn a rád v něm pobýval, byly obnoveny železné doly v Hroznětíně - zlistěno v Chebu. Těžba ukončena po Třicetileté válce.
1365 - Karel IV. potvrdil městu Teplá "výroční trh spolu s městskými právy"
1386 - opat Bohuš udělil Hroznětínu právní řády města TEplá - "výroční trh s městskými právy"
1434 - Tepelský klášter prodává HRoznětín, na pokyn krále, nejvyššímu kancléři krále Zikmunda Kašparu Šlikovi (přičemž kupní suma byla vyplacena Zbyňkovi z Kočova a Petru Čičovcovi). Tímto bylo Hroznětínsko definitivně odtrženo od tepelské kolonie
Jaroslav Štorkán (j.storkan@seznam.cz)
(pokračování možná příště)

Dle záznamů v archivu města Hroznětín, který je uložen ve Státním okresním archivu v Karlových Varech pivovar v Hroznětíně byl.
" Město mělo pivovar. Právo vaření piva udělil Hroznětínu Jáchym Šlik v roce 1569. Pivovar byl dřevěný a v roce 1868 musel být demolován. Spolu se sladovnou stával na východní straně náměstí".
S použitím materiálu Okresního archivu v Karlových Varech - Jaroslav Štorkán

Informace se trochu rozcházejí. Z jedněch je zřejmé, že zde byla stáčírna piva (Ostrovská ulice) a druhé mluví o pivovaru v prostoru u "Kina". Jediným hmatatelným důkazem jsou pivní lahve, které, pokud vím, jsou v Hroznětíně dvě + střep ve vitrině skautů. Budu pátrat dále.
Jaroslav Štorkán